Dřeviny

Kdy sázet dřeviny

Okrasné dřeviny menších prodejních velikostí se většinou nabízejí v květináčích. Druhy, které nejsou choulostivé na namrzání můžeme sázet celoročně. V letním období pouze věnujeme zvýšenou pozornost dostatečné zálivce. Rostliny prostokořené a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou pod cca. 18°C až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě , jestliže to počasí dovolí.

Substrát k výsadbě okrasných dřevin

Jestliže vysazujeme běžné druhy bez zvláštních nároků na pH půdy, je většinou zbytečné přidávat speciální substrát. Pro azalky, rododendrony, vřesy a ostatní druhy vyžadující kyselou reakci použijeme substrát pro azalky a rododendrony nebo smícháme dobře propustnou zem, říční písek a rašelinu v poměru 1:1:1. Většina vřesovištních rostlin koření poměrně mělce, proto stačí substrát upravit do hloubky přibližně 35 cm. Některé dřeviny (např. jedle, borovice, japonské javory), většinou nesnáší těžké, špatně propustné půdy. Tady dbáme na dobrý odvod vody.

Kolik rostlin do stříhaného živého plotu na 1 běžný metr

S trochou nadsázky lze říci, čím více, tím lépe. U listnatých dřevin, jako je ptačí zob, habr, buk, dřišťál  a další můžeme sázet přibližně 3 - 5 rostlin. Tím docílíme dokonalý, hustý 'plot' již od země. Důležité je v prvních letech rostliny zastřihnout přibližně o 2/3 ročního přírůstku. Nové výhony raší vždy ve vrcholové části, proto je nutné rostliny pravidelně sesazovat zpět. U stálezelených dřevin, nejčastěji 'tůjí' a cypřišů, postačí 3 - 4 rostliny na 1 bm. Zastřihujeme minimálně 2 x ročně postranní výhony o 10 - 20 cm, hlavní, terminální vrchol zakrátíme až v konečné výšce plotu.

Vzálenost rostlin při výsadbě

Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10 - 20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.

Použití mulčovací kůry

Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat výše min. 5 cm. Dále zabraňuje odpařování vody, což často způsobuje 'ulití' zejména čerstvě nasázených a citlivých dřevin. V našem zahradním centru nabízíme mulčovací kůru 'Agro CS' v 80 l pytlích za výhodnou cenu 69 Kč!

Výsadba jehličnanů do nádob

Pokud potřebujeme vysazovat do nádob jehličnany, vybíráme z druhů, které lépe snášejí sucho ( např. borovice, jalovce, zeravy, tisy, cedry ). Rovněž jsou vhodnější méně vzrůstné kultivary, popř. druhy, které snáší zastřihávání a tvarování. Pozornost musíme věnovat zálivce a to i v zimním období, kdy jehličnany také odpařují vodu. Počátkem jara začínáme přihnojovat, ideální jsou rozpustná hnojiva obsahující všechny důležité prvky (např. 'Kristalon'). Hnojení ukončíme zhruba v srpnu, ke konci je vhodné dodat více draslíku (podporuje vyzrávání pletiv a tím lepší přezimování).

Doprava vzrostlých stromů a slevy při nákupu dřevin

Vzrostlé stromy a keře dopravujeme zákazníkům do vzdálenosti cca. 30 km zdarma, při nákupu nad 10000 Kč po celé ČR. Rovněž při zakoupení dřevin za částku vyšší než 10000 Kč poskytujeme slevu 15%.

Jehličnany versus listnaté stromy

Platí nepsané pravidlo, že poměr vysazovaných jehličnanů a listnáčů by měl činit 1:3. Častou námitkou proč sázet jen jehličnany, je padající listí u listnatých dřevin a zimní období, kdy stálezelené jehličnany vypadají 'lépe'. Zahrada vysazovaná pouze z neopadavých rostlin vypadá jednotvárně a 'smutně' (výjimkou mohou být spacializované výsadby sbírkového charakteru, většinou sestavené z jedné čeledi, popř. rodu). Naopak smíšená výsadba zahradu oživí, každé roční období má své kouzlo. Mnoho dřevin kvete i v zimě, suchý list na kterém je jinovatka nebo sníh má neopakovatelnou krásu.

Realizace zahrad

Realizaci zahrad z časových důvodů neprovádíme, rádi dáme doporučení na několik firem o kterých víme, že garantují jitou kvalitu a serióznost.

Výsadba růží

Ideální dobou k výsadbě růží je období od října až do zámrazu, v jarním období dny, kdy se teplota pohybuje delší dobu okolo 10°C až do počátku rašení sazenic.

Velkou pozornost je potřeba věnovat již výběru stanoviště. Růže mají vysoké nároky na sluneční záření, místa, kde slunce svítí méně než pět hodin denně, jsou nevhodná. Dbáme i na dostatečně otevřené polohy, které umožňují proudění vzduchu. To má velký význam z důvodu prevence houbových chorob. Mikroklima místa je velmi důležité, místa u zdí, od kterých se odráží slunce, jsou rovněž nevhodná. Listy růží jsou poměrně náchylné na spálení. Nejlepší je proto záhon, okolo něhož je buďto trávník nebo nízké půdokryvné rostliny. V bezprostředním okolí růží však udržujeme půdu bez vegetace (cca. 40 cm od keře). Pokud jsou růže vysazovány k různým podpěrným konstrukcím, vždy dbáme na jejich dostatečnou vzdálennost od pevných ploch (zdi, plot). Dodržujeme minimální vzdálennost 30 cm, tím je opět zajištěno proudění vzduchu. Často hraje roli i vhodný nátěr těchto opor, některé mohou uvolňovat pro růže toxické látky.

Dalším velmi důležitým činitelem je půda. Ideální je lehká, písčitá až hlinitopísčitá, bohatá na živiny a humus. Dobře propustná s pH 6 - 7. Na místech s jílovitou zeminou buďto vyměníme do hloubky cca. 40 cm půdu za jinou nebo můžeme použít substrát pro pěstování růží. Často však stačí přibližně 1/3 země nahradit říčním pískem, přidat dvacet procent rašeliny, vše dobře promíchat a nechat přes zimu promrznout. Na jaře potom do takto upravené zeminy bez obav sázíme. Dbáme i na zamokření, růžím nesvědčí vysoká spodní voda, proto je popř. důležitá drenáž.

Balové 'Tůje' a cypřiše do živých plotů

Sázení balových (rostlin se zemním balem staženým jutovinou popř. zpevněným pletivem) dřevin vhodných do stříhaných živých plotů je možné od září, kdy klesnou denní teploty pod 18°C až do zámrazu. Podzimní výsadba je výhodná z důvodu lepšího zakořenění, využití zimní vláhy a jistoty, že nabízené rostliny byly ze školek vyryty nedlouho před zakoupením. Důležitý je přiměřeně velký zemní bal, olistění od země a zdravá barva rostliny. Se zestřiháváním počkáme až na konec zimy, zkrátíme pouze boční výhony (přibližně o 10-20cm), hlavní necháváme dorůst do konečné výšky a až teprve potom zakrátíme.

Cedry a jejich přezimování

Stále oblíběnější a dříve pouze vzácně vysazovanou dřevinou je cedr. Jedná se o výraznou dřevinu, která zahradě dodá nádech luxusu. Cedry se člení do čtyř druhů - Cedrus deodara, Cedrus atlantica a Cedrus libani a Cedrus brevifolia. Nejchoulostivější ale nejrychleji rostoucí je Cedrus deodara. Vysazovat ho lze pouze do nejteplejších klimatických poloh, pokud možno do zástavby, kde je chráněn před studeným východním a severním větrem. Ostatní jsou odolnější, s menšími přírůstky a kratšími jehlicemi. Cedrům nejvíce škodí sluneční záření na konci zimy, kdy jsou velké výkyvy mezi nočními a denními teplotami. Pokud se rozhodneme chránit cedr na zimu, obalíme ho v případě menších rostlin netkanou bílou textilií, u větších stromů umělou stínící 'pytlovinou' (používanou v okrasných školkách k přistínění choulostivějších rostlin po výsadbě), která snižuje zhruba o 40% propustnost světla. Pokud půda není zamrzlá, cedrům prospěje i přiměřená zálivka. Choulostivější na namrzání jsou i žlutopestré kultivary, kterým většinou namrzají konce výhonů.